logo2

Metody práce

Základní doporučení a strategie při práci s lidmi s autismem

Obecná doporučení vyplývající z diagnózy PAS

Způsoby práce s lidmi s PAS jsou vždy individuální, přizpůsobené na míru každému člověku. Každý člověk je jiný a tento fakt ovlivňuje i míra potřebných opatření a pomoci. Z diagnózy autismu však vyplývá řada obecných pravidel, jejichž uplatňování napomáhá úspěšnosti výchovně vzdělávacího procesu a přispívá k lepšímu a spokojenějšímu životu osob s autismem

Pravidlo přesnosti, jasnosti instrukcí a zajištění předvídatelnosti

Většina lidí s PAS potřebuje větší míru struktury prostředí a činností, aby mohla kvalitně fungovat. Předvídatelnost a pravidelnost denních činností je pro lidi s PAS jistotou. Neznámé a nečekané události je mohou stresovat, což může vést k úzkosti, problémovému chování nebo k výpadkům ve fungování. Například návštěva oblíbené osoby, různá překvapení, dárky, slavnosti a oslavy, z kterých se druzí lidé radují, je mohou rozrušit tak, že se začnou chovat naprosto nevhodně. Udivují tím a často rozlítostní své okolí. Častým jevem jsou rituály a přesnost na úkor selského rozumu. Pokud si něco domluví, mohou až pedanticky trvat na dodržení, aniž by se byli schopni řídit novými informacemi. Dosazení struktury (co se kdy, kde a jak dlouho bude dít) ve vizuální formě někdy až zázračně pomáhá s akceptací změn.

Pravidlo jasné a konkrétní motivace

Osoby s PAS musí více než druzí lidé vědět, proč mají činnost vykonávat, protože sociální motivace vzhledem k omezené schopnosti empatie funguje méně. U lidí s PAS si všímáme zvýšené potřeby logických důvodů pro vykonání určité práce a splnění úkolů. Odpovědi opírající se o sociální pochopení (aby měli rodiče radost, protože si to přeji, aby s tebou ostatní kamarádili, abychom na tebe byli pyšní, aby z tebe jednou něco bylo, abys nebyl ostatním pro smích, abychom se nemuseli stydět apod.) nebývají pro lidi s PAS dostatečně motivující. Daleko účinnější efekt má motivace, která dává konkrétní smysl. Ne vždy ale platí, že logika v myšlení lidí s PAS je obecně platnou logikou. Při ztrátě motivace rapidně klesá i schopnost koncentrace. U lidí s PAS hraje adekvátní motivace velkou roli a enormně ovlivňuje veškeré jejich jednání.

Pravidlo vyšší míry tolerance

Neadekvátní způsoby jednání a komunikace s lidmi (nevhodné poznámky a výroky, netaktní přímočarost, otázky mimo kontext, banální výroky, úzkostné reakce při setkáních s novými lidmi apod.) kladnou vyšší nároky na toleranci, pedagogické úsilí a empatii pedagogů.

Vyšší míra vysvětlování sociálně komunikačních pravidel a situací, vyšší míra pomoci v některých situacích, které vyžadují praktický úsudek

Pokud má konkrétní žák problémy s chápáním ironie, sarkasmů, narážek či metafor, je dobré se jim v komunikaci vyhnout, neboť jsou pro ně matoucí a nepříjemné. Mnohdy je důležité upozornit žáka na tak základní věc, jako je možnost či nutnost vyjednat si výjimku, vznést dotaz apod. Při dotazech se nenechme odradit mlčením či odpovědí „nevím", mnohdy totiž nemusí odpovídat skutečnosti, ale jde o únikové chování. Může také jít o reakci na nepřesně či nevhodně zvolenou otázku, která žáka zmátla, a on si nedovede pomoci slovy typu: „Prosím, jak jste to myslel?" Mnohdy je kvůli dobrému výkonu nutné se ujistit, zda žák ví, co má právě dělat a co má dělat např. potom. Nadstandardně, přesně a konkrétně je třeba vysvětlit, co se od něj očekává z hlediska množství a kvality práce. Nelze se spoléhat na pružnost v myšlení a schopnost rychle se přizpůsobit nové situaci. Dobré je dávat člověku s PAS zpětnou vazbu o jeho výkonech, a to v jazyku, kterému rozumí (často body, škály, grafy). Je zapotřebí neignorovat a neshazovat někdy i značně osobité příspěvky do diskuze, snažit se porozumět jejich významu, dát přiměřený prostor k projevení vlastního názoru. V případě obtíží se sociálně přijatelnými hranicemi příspěvku je nutné si pomoci vzájemně dohodnutým časem. Od malička se musí děti učit rozlišovat, kde je vhodné se dotýkat a kde nikoliv, instrukce by měly být s vizuální podporou a konkrétní.

Pravidlo důslednosti v přístupu

Živelnost, spontaneita, nepřesnost a nedodržování ustanovených pravidel uvádí lidi s PAS v chaos a nejistotu. Je-li nutné něco změnit, je třeba jasně a logicky vysvětlit, proč ke změně dochází. Změnu je dobré podpořit vizualizovanou informací.

Vyšší míra vizuální podpory

Vizuální podpora pomáhá většině lidí při učení a vstřebávání nových informací. Stejně jako hmat má pro nevidomé velký význam v boji s handicapem, tak je pro většinu lidí s PAS je zdrojem smysluplného významu informace "naservírovaná" vizuálně. Pracovní činnosti mnohdy nestačí pouze vysvětlit, je třeba je i předvést nebo rozkreslit, pokud chceme, aby si je člověk s PAS osvojil. Důležitým pomocníkem v životě mohou být pro lidi s PAS plány dne, psané připomínky a pravidla, vysvětlivky, procesní schémata, rozkreslené či rozepsané postupy činnosti, sepsané správné řešení situace.

Využití hmatu

Některé děti s PAS, zejména mladší, se lépe učí, když používají hmat. Umožnění fyzické manipulace s předměty zlepšuje proces učení.

Vhodné a efektivní strategie nácviků zohledňující speciální potřeby klientů

Mezi vhodné strategie, které se v práci se žáky s PAS osvědčily, patří: podrobný rozpis instrukcí, procesní schémata, přehrávání rolí, využití videa při demonstraci vhodného chování nebo nahlížení na chování vlastní, stanovení jednoznačných pravidel a smluv, jasné, nejlépe písemné shrnutí a definování faktů, využívání formulářů a škál, pozitivní zpevňování (odměny), slovní reflexe).

Nadstandardní řešení obtíží s pozorností

Při motorickém neklidu je možné dovolit dítěte manipulaci s předmětem a činnost, která neruší ostatní a umožňuje soustředění (např. mačkací míček, provázek, gumička). Situace, které jsou ve skupině a vyžadují soustředění, je zapotřebí zejména zpočátku redukovat na minimum. Dobré je podporovat aktivity, které dítěti umožní přijatelný pohyb v hodině (rozdat papíry, vybrat sešity apod.).

Poruchy autistického spektra mají v projevech více rozdílného než společného, stejně tak je tomu v oblasti vzdělávání. Jedno však mají lidé s poruchou autistického spektra i jejich rodiny společné – potřebu tolerance a akceptace jinakosti, s kterou se narodili.

Úchop, odstrčení nebo udeření klienta v sociální službě- Ano či ne?

PhDr. Hynek Jůn, Ph.D.

Problematice lidí se souběhem mentální retardace a problémového chování se Česká republika nevěnuje systematicky. Podle epidemiologických výzkumů ze zahraničí, zmíněných i v knize Problémové chování u lidí s mentální retardací a s autismem od Erica Emersona (Portál 2008), připadá na 10 milionů obyvatel v ČR velmi přibližně 4000 lidí se souběhem mentální retardace a problémového chování. Pro tyto lidi existuje velmi málo kvalitních poradenských a pobytových služeb, které jsou poskytovány pouze několika desítkám z nich. O pobyt ostatních lidi s mentálním handicapem a těžším stupněm problémového chování se dělí dílem rodina, dílem sociální služby (stacionáře, DOZP) a zdravotnické služby (psychiatrické léčebny). Mezi tímto trojúhelníkem lidé s mentálním handicapem a agresivním chováním často pendlují, protože starší rodiče tíživou situaci u svých dospělých dětí již nezvládají, pro sociální služby je agrese často kontraindikací pro přijetí a pro psychiatrické léčebny není mentální retardace nemoc, ale stav, tudíž nemají co léčit.

Číst dál...

Skupinové nácviky sociálních dovedností pro děti s Aspergerovým syndromem mladšího školního věku

Mgr. Eva Gnanová

Současná struktura skupinových nácviků pro lidi s Aspergerovým syndromem, které APLA Praha poskytuje v rámci sociálně aktivizačních služeb, vznikla v roce 2010. V tomto roce došlo k rozdělení skupin na behaviorální skupiny určené dětem od 6 do 11 let, a kognitivně behaviorální skupiny určené osobám od 12 let do dospělosti a vedou je zkušení terapeuté APLA. Ráda bych se nyní věnovala skupinovým nácvikům sociálních dovedností pro děti s Aspergerovým syndromem od 6 do 11 let, které spolu s kolegyní Mgr. Lucií Prokopičovou vedu.

Číst dál...

Práce s dysfunkčními kognitivními schématy u lidí s Aspergerovým syndromem

Lucie Straková Jirků

Kognitivně behaviorální terapie je jednou nejúčinnějších metod práce s lidmi s Aspergerovým syndromem. V rámci tohoto článku bych vás ráda seznámila s teorií dysfunkčních kognitivních schémat a jejich vlivem na chování a celkové smýšlení, uvažování člověka.

Číst dál...

Rodičovská skupina pro rodiče dětí s vysokofunkčním autismem a aspergerovým syndromem

Mgr. Roman Pešek – zkušenosti z praxe v APLA Praha a Střední Čechy, o.s.

Základní údaje o rodičovských skupinách

Článek shrnuje zkušenosti z půlroční (červen až prosinec 2011) realizace rodičovských skupin pro rodiče dětí s vysokofunkčním autismem a Aspergerovým syndromem. Rodičovské skupiny probíhaly v terapeutickém středisku Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA Praha, Střední Čechy, o.s.) v ul. Chodská 23, Praha 2 každé pondělí od 17.30 do 19.00 hod. Jednalo se o dvě paralelně probíhající skupiny, kde každá se scházela jedenkrát za 14 dní (každá skupina se sešla celkem 12krát). První skupina byla určená pro rodiče dětí do 16ti let, druhá pro rodiče dětí starších 16ti let. Skupiny byly polootevřené, mohli do nich po předchozí konzultaci s terapeuty průběžně vstupovat noví rodiče. Celkem bylo do obou skupin přihlášeno 21 rodičů (z toho 3 muži), ale všichni rodiče do skupin pravidelně nedocházeli, v průměru se každé skupiny účastnilo 6 rodičů. Rodičovské skupiny byly tematicky orientované a vedené (moderované) terapeuty Mgr. Romanem Peškem a Mgr. Veronikou Madler.

Číst dál...